Izolace Staveb Praha: Používané technologie

Používané technologie

» Technologie (včetně pokynů)

  • Izolace proti zemní vlhkosti >> podrobnosti
  • Izolace proti radonu
  • Izolace proti tlakové vodě - fóliový kontrolní sanační systém
    Atelierem stavebních izolací vypracovaný technologický předpis
  • Izolace proti ropným produktům
  • Asfaltové systémy >> podrobnosti
  • Fóliové systémy
  • Zelené střechy >> podrobnosti

» Střechy šikmé

» Speciální izolace



Technologické pokyny

» 1. Izolace proti zemní vlhkosti a vodě

Izolace proti zemní vlhkosti
Definice: zemní vlhkost je voda nevytvářející spojitou fázi schopnou toku. Šíří se pouze působením kapilárních sil, vypařováním a kondenzací, a to všemi směry.
Návrh izolační vrstvy: jednovrstvý systém BITUBITAGIT PE, v náročnějších případech EXTRASKLOBIT PE plnoplošně natavený na podklad (zpravidla beton nebo zdivo s cementovou omítkou) opatřený penetračním nátěrem ALP. V případě předpokládané realizace izolace mimo letní období navrhnout NAIP v modifikované (SBS) úpravě BITUELAST, v náročnějších případech SKLOELAST EXTRA s penetračním nátěrem ALP-M.

Izolace proti zemní vlhkosti a radonu
Návrh izolační vrstvy: jednovrstvý (v extrémním případě radonového zatížení dvouvrstvý) systém BITALBIT S plnoplošně natavený na podklad opatřený ALP.V případě předpokládané realizace izolace mimo letní období navrhnout NAIP v modifikované (SBS) úpravě RADONELAST v kombinaci s ALP-M.

Izolace proti volně stékající vodě
Definice: volně stékající beztlaková voda je voda v kapalném stavu, která stéká po podzemní konstrukci (tzv. gravitující voda), aniž by vytvářela stálou hladinu. Patří sem izolace stropů podzemních konstrukcí nad hladinou spodní vody (podchody, kolektory apod.), veškeré typy provozních střech (terasy, parkoviště, zahrady) včetně balkonů a střechy o opačném pořadí vrstev. Obecně ty typy střešních konstrukcí, kde izolace proti vodě je překryta provozní vrstvou a nevytváří tedy povlakovou krytinu.
Návrh izolační vrstvy: dvouvrstvý systém z NAIP typu EXTRASKLOBIT PE nebo kombinace EXTRASKLOBIT PE + BITUBITAGIT PE na podklad opatřený ALP. Alternativně dvouvrstvý systém z NAIP v modifikované úpravě POLYELAST EXTRA, SKLOELAST EXTRA nebo jejich kombinace případně kombinace s pásem BITUELAST s penetračním nátěrem ALP-M.
Poznámka: do této kategorie patří rovněž speciální případ střešních parkovišt’ a podobných konstrukcí, kde ochrannou vrstvu izolace tvoří živičná vrstva z asfaltobetonu nebo litého asfaltu (zpravidla vytváří i finální - pojízdnou vrstvu). V těchto případech se navrhuje jednovrstvý izolační systém BITUMELIT PR 5 (PR 4) s penetračním nátěrem ALP-M nebo speciální úpravou podkladu epoxidovými pryskyřicemi.

Ve všech výše uvedených případech, pokud není stanoveno jinak, se izolační pásy na podklad a vzájemně mezi sebou plnoplošně natavují.

Izolace proti tlakové vodě
Definice: Tlaková voda vytváří definovatelný hydrostatický event. hydrodynamický tlak a ve vodopropustných materiálech vytváří stálou hladinu.

Dále je nutno zjistit, jaké mechanické namáhání bude na hydroizolaci působit, zda nízké, střední či vysoké. Tato mechanická namáhání se posuzují dle směru a velikosti vznikajících napětí (příčinou mohou být vlastní hmotnost konstrukce, tlaky okolních hornin, zatížení předmětů, přetvoření základové půdy, přetvoření konstrukce, rázy strojů atp.).

Při mechanickém zatížení nízkém existují pouze napětí kolmá na hydroizolaci, jednosměrná a trvalá (např. vlastní hmotnost stavební konstrukce).

Při mechanickém zatížení středním existují i napětí tangenciální, která jsou ale rozložena na větších plochách a jsou taktéž trvalá, případně se mění velmi pomalu. Při mechanickém zatížení vysokém vznikají napětí kolmá i tangenciální v menších plochách a mohou měnit směry i intenzitu (např. dynamická zatížení od strojního zařízení.

V rámci řešení hydroizolačního souvrství je velmi důležité, zvláště v případech mechanického zatížení středního a vysokého, věnovat pozornost také dilatacím a pro spolehlivou funkci celého hydroizolačního systému navrhnout řadu dalších konkrétních konstrukčních opatření, která jsou předmětem projektové dokumentace.

Návrh izolační vrstvy: dvouvrstvý systém (při tlaku vody menším než 2 m vodního sloupce) nebo třívrstvý systém (nad 2 m vodního sloupce) z NAIP typu EXTRASKLOBIT s penetračním nátěrem ALP. Alternativně systém z NAIP v modifikované úpravě SKLOELAST EXTRA nebo kombinace SKLOELAST EXTRA + POLYELAST EXTRA s penetračním nátěrem ALP-M. Pásy vždy plnoplošně natavené na podklad a vzájemně mezi sebou.


» 2. Izolace střech

Definice: izolace proti vodě provozních střech o opačném pořadí vrstev se navrhují podle zásad platných pro izolace proti volně stékající vodě. Tato kapitola se týká střech s klasickým uspořádáním, tedy střech, kde izolace proti vodě vytváří tzv. povlakovou krytinu. Ponejvíce se jedná o střechy ploché případně střechy šikmé s malým spádem.

Návrh izolační vrstvy (povlakové krytiny): Zpravidla dvouvrstvý systém NAIP z asfaltů oxidovaných nebo modifikovaných SBS nebo APP (směsnými polymery). Možná je kombinace podkladního pásu z asfaltů oxidovaných s pásem krycím z asfaltů modifikovaných SBS (nedoporučuje se plnoplošné spojování pásů z asfaltů oxidovaných s asfalty modifikovanými APP nebo směsnými polymery).

Spodní pás musí být navrhován zejména s přihlédnutím k charakteru podkladu a stanovenému způsobu jeho fixace, krycí pás s přihlédnutím k typu pásu podkladního a dále požadavkům na záruku poskytovanou na povlakovou krytinu jako celek a její životnost se zvážením ekonomických hledisek (požadavek investora). Krycí pás by měl být v úpravě DESIGN.

Nejčastěji uplatňované doporučované kombinace dvouvrstvých povlakových krytin:

  • EXTRASKLOBIT PE, BITUBITAGIT DESIGN
  • BITUBITAGIT PE, SKLOELAST EXTRA DESIGN (lépe POLYELAST EXTRA DESIGN)
  • EXTRASKLOBIT PE, BITUELAST DESIGN (lépe POLYELAST EXTRA DESIGN)
  • SKLOELAST EXTRA, POLYELAST EXTRA DESIGN
  • POLYELAST, POLYELAST EXTRA DESIGN

Jednovrstvá povlaková krytina: POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN Parotěsná zábrana: BITALBIT S nebo RADONELAST

Poznámka: v náročných případech povlakových krytin a tam kde je požadována prodloužená záruka, doporučuje výrobce použít jako krycí pás výrobek POLYELAST EXTRA 2000 DESIGN

Navrhování povlakových krytin na různých typech podkladních vrstev
Vlastnost NAIP pro různé způsoby jejich fixace k podkladu:

  1. natavování plamenem celoplošně nebo bodově - všechny typy NAIP
  2. lepení horkým asfaltem nebo speciálními lepidly celoplošně nebo bodově všechny typy NAIP, které nejsou na spodním líci opatřeny separační PE-fólií
  3. mechanické kotvení v přesazích pásů pouze NAIP s nosnými vložkami ze sklotkaniny (EXTRASKLOBIT, BITUSAN ST, SKLOELAST) nebo vysokogramážního PES rouna (POLYELAST). Výjimku tvoří šikmé a strmé střechy pokryté asfaltovými šindeli, kde se jako podkladní pás doporučuje typ V13 na dřevěném podkladě přibíjený hřebíky.
  4. Betonový podklad (nosná konstrukce montovaná nebo monolitická, spádová nebo vyrovnávací vrstva)

Izolační systém z NAIP nesmí být plnoplošně nataven nebo přilepen k podkladu. Podkládá se speciálním mikroventilačním a dilatačním pásem PER V13, který je k podkladu přilepen bodově při natavování nebo lepení vlastního izolačního pásu. Alternativně Ize podkladní izolační pás na podklad natavovat nebo lepit bodově. V tomto případě má být spojen s podkladem na cca 30 % plochy, na zbývajících 70% spočívá pás volně na podkladu.

Je možné navrhnout i mechanické kotvení. Ve všech případech, kdy není navržen mikroventilační a dilatační pás PER V 13, doporučuje se jako podkladní pás použít vícefunkční pásy se speciální úpravou spodního líce ze syntetického rouna BITUSAN ST nebo BITUSAN SR, u jednovrstvých systémů pak téměř výhradně použít typ POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN.

  • Dřevěný podklad (záklop z fošen, desek, vodovzdorné překližky apod.)
    Podkladní izolační pás se mechanicky kotví k podkladu. Vzhledem k nebezpečí požáru při svařování přesahů tohoto pásu se doporučuje dvouvrstvý systém doplnit o pomocnou vrstvu nejlépe z pásu V13, který je rovněž mechanicky kotven přímo na podklad, ovšem bez svařování spojů. Při důsledném vystřídání spojů pásů nemůže dojít při svařování přesahů prvního izolačního pásu ke kontaktu plamene s dřevěným podkladem.
  • Tepelně izolační vrstva desky z minerálních nebo skleněných vláken
    Podkladní izolační pás se lepí k podkladu bodově nebo celoplošně horkým asfaltem nebo jiným vhodným pro tento účel určeným lepidlem. Technologicky výhodné je mechanické kotvení celého souvrství.
  • Tepelné izolačni vrstva desky z pěnového polystyrenu
    Podkladní izolační pás současně s tepelně izolačními deskami možno mechanicky kotvit. Vzhledem k nebezpečí „vypálení“ (sublimace) pěn. polystyrenu při svařo- vání přesahů pásů se však doporučuje použít jako podkladní a první izolační pás speciální výrobek ELASTOLEP PR3.
  • Stávající povlaková krytina (sanace, rekonstrukce pokud není stávající souvrství odstraňováno)
    z NAIP Nová povlaková krytina (jednovrstvá nebo dvouvrstvá) se spojuje s podkladem bodově natavováním, lepením nebo mechanickým kotvením, výjimečně plnoplošně. Postupuje se podle speciálního pokynu vydaného a. s. D. B. a zvláště v souladu se stávajícím stavem střech. Doporučuje se zvolit NAIP řady BITUSAN nebo POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN.
  • Stávající povlaková krytina ze stěrkových nebo nátěrových hmot, plastových fólií a další tuhé podklady (dlažba a jiné)
    Nová povlaková krytina musí být zpravidla důsledně separována od stávajícího podkladu, kupř. prostřednictvím speciálního sanačního pásu řady BITUSAN nebo pás POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN. Způsob spojení nové a stávající úpravy musí být stanoven individuálně, zpravidla mechanickým kotvením.

Poznámka: pokud je střešní krytina resp. celé souvrství střešního pláště chráněno vůči sání větru stabilizační vrstvou (násyp kačírkem, betonová dlažba apod.), izolační pásy mohou být na podklad kladeny volně s pouhým svařením (slepením) jejich přesahů. U vícevrstvých systémů však musejí být izolační pásy jednotlivých vrstev vzájemně plnoplošně spojeny svařením nebo lepením. Stabilizační vrstva se vždy klade na ochrannou mezivrstvu kupř. z netkané textilie ze syntetických vláken nebo fólie z plastů. Stabilizační vrstva může být rovněž vytvořena z betonových dlaždic v určitém systému rozprostřených po ploše střechy (kupř. 1 dlaždice na 1 m2 plochy apod. podle místních statických poměrů).


» 3. Detaily izolačních systémů

Zásadním požadavkem kladeným na izolační systémy je jejich celistvost a vodotěsnost jak v ploše, tak v detailech. Detaily rozumíme veškeré ukončení izolační vrstvy na ploše, která má být proti vodě izolována, nebo na plochách přilehlých. Kupříkladu u střešních izolací se jedná o vodotěsné ukončení na střešních nástavbách, atikách, komínech nebo na klempířských pracích v ploše střechy. Dalším důležitým detailem je vodotěsné opracování izolace kolem prostupujících těles a konstrukcí a těsnění dilatačních a pracovních spár v podkladu, který má být proti vodě izolován.

Pro zajištění vodotěsnosti veškerých detailů se navrhuje těsnící a zálivková hmota z vysoce modifikovaného asfaltu ELASTIBIT S, která se používá rovněž ve formě prefabrikovaných těsnících pásků.

Pro zesílení izolačního povlaku v místě dilatací případně pro dokončení opracování prostupů izolační vrstvou se navrhuje bezvložkový izolační pás z vysoce modifikovaného asfaltu FLEXOBIT.


» 4. Pracovní podmínky při provádění izolací z NAIP

Podklad pro izolaci obecně může tvořit

  • konstrukční beton s vyspraveným povrchem
  • konstrukční beton nebo prefabrikované zdivo s cementovou omítkou
  • betonové mazaniny a cementové potěry
  • cihelné zdivo se zatřenými spárami (izolace proti zemní vlhkosti)
  • ocelová konstrukce zbavená koroze
  • tepelně izolační desky z pěnového polystyrenu, minerálních a skleněných vláken a jim podobné materiály
  • stávající izolační vrstva z izolačních pásů nebo jiných materiálů (nutno individuálně posoudit)
  • jiné tuhé podklady po konzultaci se zhotovitelem technologie

Cementobetonový podklad musí být hladký nebo jemně drsný (zatřený PVC, ocelovým nebo dřevěným hladítkem) a nesmí obsahovat cementové mléko.

Ocelový nebo plechový podklad nesmí vykazovat náznaky koroze.

Maximální povolené nerovnosti všech typů podkladů jsou +5 mm při měření 2 m latí. Pokud se na povrchu vyskytnou lokální nerovnosti větší jak 3 mm (vyčnívající kamenivo, ocelové prvky, styky mezi prefabrikáty) je nutno je před zahájením izolačních prací odstranit kupř. zbroušením. Naopak lokální „záporné“ nerovnosti hlubší jak 3 mm o malých půdorysných rozměrech (kupř. otvory po vydrolených zrnech kameniva, nerovnosti na styku prefabrikovaných dílců, desek apod.) musí být vyplněny.

Nerovnosti cementobetonových povrchů většího rozsahu musí být vyplněny směsí o vysoké adhezi k podkladu (kupř. silikátové směsi s pojivy na bázi akrylátů nebo epoxidů).

Cementobetonové podklady musí být vyzrálé (min.14 dní při použití PC) a izolovaný povrch musí být suchý.

Minimální teplota ovzduší při práci s výrobky z oxidovaných asfaltů je +5°C, z asfaltů modifikovaných 0°C. U pásů s kovovými nosnými vložkami se tyto teploty zvyšují o 5 °C (pásy typu BITALBIT S s min. pracovní teplotou +10 °C, RADONELAST +5 °C). Tyto hodnoty platí i pro vlastní teplotu zpracovávaného materiálu. Při teplotách ovzduší blížících se těmto mezním podmínkám je zapotřebí izolační pásy min. 24 hod. před jejich zpracováním temperovat v k tomuto účelu vhodné místnosti při teplotě alespoň +15°C (u výrobků modifikovaných +10°C).

Při práci nesmí pršet a nesmí být mlha, jinovatka apod. Záznamy o počasí se zaznamenávají každodenně (případně i opakovaně) do stavebního (montážního) deníku.

Pracovní podmínky při penetrování silikátového podkladu
Z hlediska dodržování pracovních podmínek je nejnáročnější úprava izolačního povrchu, pokud tento je na silikátové bázi (cementové potěry a mazaniny, betonové vrstvy) a izolace s ním má býti spojena v plné ploše. Nejčastěji používaná úprava povrchu penetrací asfaltovým lakem vyžaduje splnění následujících podmínek před a během provádění:

  • max. relativní vlhkost vzduchu: 80%
  • max. vlhkost podkladu: 6% hmotnosti
  • min. teplota ovzduší: +5°C
  • min. teplota povrchu betonu: +8°C (min. 3°C nad rosným bodem)

Dodržování speciálních podmínek si vyžadují speciální technologie úpravy podkladu, kupř. kotevně impregnačním nátěrem z epoxidované pryskyřice. Naopak při penetrování podkladu vodou ředitelnými hmotami (asfaltové suspenze nebo emulze) není nutné dodržovat podmínky týkající se vlhkosti a doporučuje se řídit se pokyny výrobce.


» 5. Pracovní nářadí a pomůcky

  • Pro realizaci vodotěsné izolace, případně pro bezprostřední úpravu povrchu izolované konstrukce před pokládkou izolace, je zapotřebí: asfaltérské kartáče, košťata, případně zařízení na výrobu tlakového vzduchu
  • ocelové stěrky
  • plyšové nebo molitanové válečky
  • asfaltérský nůž, nůž "Stanley"
  • natavovací agregát (propan-butanový hořák) s příslušenstvím
  • osobní ochranné pomůcky
  • zařízení pro ohřev zálivkových a těsnících hmot s teploměrem
  • elektrická vrtačka s příslušenstvím, kladivo


» 6. Pracovní postupy

Úprava silikátového podkladu před pokládkou izolace
Izolovaný povrch musí být zbaven mechanických nečistot zametením, lépe tlakovým vzduchem. Případně se vyskytující cementové mléko nebo jiné tenkovrstvé nesoudržné částice musejí být rovněž odstraněny.

Pokud má být NAIP na povrch natavován nebo lepen asfaltovou hmotou, povrch se opatří nátěrem zpravidla ALP nebo ALP-M případně podobným typem asfaltového laku. Hmota se nanáší na podklad kartáčem nebo válečkem tak, aby ani lokálně nedošlo k vytvoření kaluží laku. Penetrovaný podklad má vykazovat po zaschnutí laku tmavě hnědou barvu. Tomu odpovídá spotřeba hmoty v rozmezí 0,25 až 0,50 kg/m2 plochy podle charakteru povrchu.

Doba zaschnutí laku se výrazně mění v souladu s těkavostí použitého ředidla (podle údajů výrobce) a zvláště pak povětrnostními podmínkami. V teplém a suchém počasí a při dokonalé výměně vzduchu je minimální délka technologické přestávky před pokládkou izolace 4 hodiny, zpravidla se k pokládce izolace přistupuje následující den po dokončení penetrace.

Upozornění: asfaltové laky jsou hořlaviny II. třídy a při práci s nimi je nutno dodržovat příslušné bezpečnostní předpisy. To platí zejména o práci v uzavřených prostorách. Zde se doporučuje volit raději vodou ředitelné penetrační hmoty, kupř. asfaltobentonitové suspenze. Ty se před nátěrem zpravidla naředí přídavkem vody.

Natavování izolačních pásůPro natavování izolačních pásů se používají nejčastěji propanbutanové hořáky nebo vícehořákové natavovací agregáty.

Při celoplošném natavování pásů musí docházet k viditelnému tečení roztavené asfaltové hmoty před odvalujícím se kotoučem natavovaného pásu v celé jeho šířce a k výtoku této hmoty po obou podélných okrajích pásu. Šířka tekoucí asfaltové hmoty nemá být větší než několik centimetrů, šířka výtoku hmoty po okrajích několik milimetrů. Pásy s jemnozrnným minerálním posypem nebo separační fólií se kladou vždy s podélnými a příčnými přesahy 100 mm (minimum 80 mm), u pásů s hrubozrnným minerálním posypem se příčné přesahy doporučuje zvětšit na 150 mm. Speciální výrobky určené jako jednovrstvé systémy (BITUSAN PR M5 DESIGN, BITUSAN MK4 DESIGN, POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN) se kladou s podélnými přesahy zvětšenými na 120 mm.

Pásy dodávané v kotoučích po 10 bm se kladou na vodorovných a šikmých plochách v maximální délce 5 bm, na plochách svislých v délce 2 bm. Tato doporučená délka souvisí zejména se zručností provádějících pracovníků.

Pásy dodávané v délkách 7,5 m se kladou v celých kotoučích.

Příčné přesahy pásů nesmí být provedeny na střih, nýbrž v jednotlivých řadách vzájemně posunuty zpravidla o polovinu délky jednoho pásu, minimálně o 300 mm. U vícevrstvých systémů se podélné přesahy pásů kladených v jednotlivých vrstvách střídají zpravidla o 1/2 nebo 1/3 šířky pásu, příčné přesahy, minimálně o 300 mm.

Cílem těchto opatření je vyloučit styk více jak dvou pásů v jednom místě. Podobně nutno postupovat také při řešení detailů. Pokud je předepsáno bodové natavování pásů, rozumí se zpravidla spojení pásů s podkladem na 30 % izolované plochy, na zbytku plochy pak pás leží volně. Zvláštní pozornost je zde třeba věnovat vodotěsnému svaření přesahů, které mohou být svařovány současně s natavováním pásů v ploše nebo následně v souladu se zručností provádějíci ho pracovníka. Lze použít i speciální hořáky pro svařování přesahů.

U bodového natavování pásů je nutno vždy provádět přitlačení přesahu pásů válečkem, stejně jako u natavování krycích izolačních pásů v povlakových krytinách s úpravou hrubozrnným posypem (DESIGN).

Výtok izolační hmoty podél okrajů pásů se z estetických důvodů doporučuje opatřit ručně posypem břidlicovými šupinami, které výrobce používá k úpravě pásů a dodává na požádání aplikačním firmám. Výtok asfaltové hmoty u pásů s jemnozrnným posypem se rozžehlí ocelovou stěrkou.

Lepení izolačních pásů roztavenou asfaltovou hmotou (AFI, AOSI)
V odůvodněných případech se namísto natavování provádí technologie bodového nebo celoplošného lepení NAIP na silikátový podklad opatřený penetračním nátěrem, na povrch tepelně izolačních desek a podobně. Nelze zde použít pásy s povrchovou úpravou spodního líce mikrotenovou fólií nebo podobným materiálem. Asfaltová hmota se rozehřeje ve vařiči nebo kotli na teplotu cca 200°C a nanáší na podklad litím nebo nátěrem asfaltérským kartáčem. Při bodovém lepení se slepení přesahů pásů provádí zpravidla následně. Přesahy nutno dodržovat stejně jako v předchozí kapitole (Natavování izolačních pásů).

Lepení izolačních pásů speciálními lepidly např. BÖRNER PUK)
Izolační pásy se lepí k podkladu speciálnímí za studena zpracovávanými lepidly, kupř. polyuretanovým lepidlem BÖRNER PUK nejčastěji při rekonstrukcích nebo pokud se krytina klade na tepelně izolační desky z pěnového polystyrenu. K tomuto účelu zpracování jsou určeny výrobky BITUSAN SR, BITUSAN ST, BITUSAN PR M5 DESIGN, BITUSAN MK4 DESIGN, POLYELAST EXTRA MK5 DESIGN.

Lepidlo PUK se nanáší na podklad v pruzích při plánované spotřebě min. 0,16 kg/m2 plochy. Přesahy pásů se provádějí stejně jako je uvedeno v kapitole 15.6. a vzájemně se spojují následně natavením.

Mechanické kotvení izolačních pásů
Tento způsob fixace pásů k podkladu se volí tam, kde je to technologicky nebo cenově výhodné nebo, kde podklad, na který má být kladena izolace, není vhodný k lepení nebo natavování. Typickými příklady jsou:

  • povrchově nesoudržný nebo vlhký silikátový podklad
  • dřevěný podklad
  • podklad z ocelových plechů
  • tepelně izolační vrstva
  • sanační technologie

Kotvící prvky se osazují po okraji pásu po jeho rozvinutí do žádané pozice. Postup při osazování kotvících prvků je různý podle charakteru podkladu a druhu kotvy (nastřelovací hřeby s podložkami, vruty, vruty s hmoždinkami).

Kotvící prvky musí být vždy osazeny tak, aby byly překryty následně pokládaným pásem a aby bylo možné vodotěsné svaření nebo slepení přesahů pásů.

Aplikace systému ELASTOLEP
ELASTOLEP je střešní systém pro novostavby i rekonstrukce sestávající z tepelně izolační vrstvy z pěnového polystyrenu typu PSB-S-25 (samozhášivý, min. objem. hmotnost 25 kg/m3) a dvouvrstvé povlakové krytiny.

Tepelně izolační vrstva se k podkladu lepí horkým asfaltem AFI nebo AOSI (postup jako při lepení NAIP), studeným asfaltovým tmelem nebo polyuretanovým lepidlem BÖRNER PUK (spotřeba min. 0,12 kg/m2). Pokud není podklad k lepení vhodný, tepelně izolační desky se k němu kotví mechanicky. První izolační vrstvu dvouvrstvé krytiny tvoří speciální izolační pás ELASTOLEP PR3 se zvýšenou lepivostí izolační povlakové hmoty, který je na spodním líci opatřen odstranitelnou separační fólií z plastu.

Po uložení pásu do pozice se opětně pás svine cca do poloviny délky role, opatrně se ostrým nožem (STANLEY) rozřízne separační fólie a tahem za tuto fólii se pás rozvíjí a druhým pracovníkem přitlačuje k podkladu. Druhá polovina pásu se položí stejným způsobem. Pásy se takto kladou s přesahem 100 mm v podélném směru a 150 mm v příčném směru. Z podélného okraje na horním líci pásu nutno odstranit pásek separační fólie, shodné s folií na spodním líci pásu. Při teplotách materiálu a ovzduší nad +15 °C dojde tímto postupem k samovolnému celoplošnému přilepení pásu na povrch tepelně izolačních desek. Při teplotách nižších dochází k přilepení tohoto pásu následným plnoplošným natavováním finální vrstvy krytiny nejlépe SBS nebo APP modifikovaný pás v úpravě DESIGN. Při natavování tohoto pásu nutno postupovat se zvýšenou opatrností a plamen hořáku vést směrem na kotouč pásu, nikoliv na povrch pásu ELASTOLEP. V opačném případě hrozí nebezpečí sublimace podkladního pěnového polystyrenu podobně jako při práci s kompletizovanými střešními dílci na bázi pěn. polystyrenu.

Upozornění: krytinu systému ELASTOLEP nutno vždy provádět v obou vrstvách bezprostředně po sobě tak, aby bylo vždy zaručeno plnoplošné slepení krytiny s tepelně izolačními deskami. V souladu s touto zásadou nutno i plánovat jednotlivé pracovní záběry.

Samolepící pásy řady ELASTOLEP EXTRA mají oproti pásu ELASTOLEP PR3 zvýšenou lepivost a můžeme je aplikovat bez použití lepidel, ředidel nebo otevřeného plamene prostým přitlačením na izolovaný povrch, opatřený základním penetračním nátěrem, po předchozím odstranění speciální separační fólie. Finální vrstvu (ELASTOLEP EXTRA PR DESIGN) lze pokládat na podkladní pás s PE fólií na horním líci (např. ELASTOLEP EXTRA PR PE). Pouze při teplotách ovzduší, podkladu nebo vlastního materiálu nižších než +15°C se doporučuje zvýšit lepivost hmoty nejlépe horkovzdušným agregátem (průmyslovým fénem). Jemnozrnný případně hrubozrnný posyp je podél okraje pásu v pruhu širokém 100 mm nahrazen separační odstranitelnou fólií pro dosažení spolehlivé vodotěsnosti podélného přesahu. V příčných přesazích je zapotřebí břidlicové šupiny v pruhu širokém 150 mm zažehlit do rozehřáté izolační hmoty.

Aplikace těsnící hmoty ELASTIBIT S
Prefabrikáty hmoty se dávkují do rozehřívacího zařízení a rozehřejí na teplotu 180 až 190°C (krátkodobě max. do 200°C). Doporučuje se používat zařízení s nepřímým ohřevem. Rozehřátou hmotou se vyplňují pracovní a dilatační spáry po jejich očištění a vysušení. Spáry v silikátovém podkladu se předem opatří penetračním nátěrem.

Pro ukončení izolačních povlaků kupř. na klempířských prvcích, kolem prostupů apod. se používají prefabrikované pásky ELASTIBIT S, které se dodávají zpravidla v délce 2 bm o průřezu 20x20 mm (nebo na přání zákazníka).

Přířez pásku se roztaví propan butanovým hořákem a upraví do žádaného tvaru ocelovou stěrkou. U povlakových krytin střech z pásů v úpravě DESIGN se roztavená a rozprostřená hmota ELASTIBIT S opatří ručně posypem použitým při výrobě těchto pásů.


» 7. Bezpečnost práce a ochrana zdraví

Izolační práce mohou provádět pouze pracovníci starší 18 let, kteří byli prokazatelně proškoleni a seznámení s obsahem těchto technologických pokynů a příslušnými bezpečnostními předpisy.

Musejí být respektovány zásady Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 31.7.1990 o bezpečnosti práce a Technických zařízení při stavebních pracích a předpisy související. Při práci s penetračními laky musejí být dodrženy zásady platné pro manipulaci s hořlavinami II. třídy.


» 8. Závěr

Tyto technologické pokyny musejí být dodržovány ze strany aplikačních firem zejména jako podklad pro zpracování vlastních technických a prováděcích předpisů, podrobně popisujících jednotlivé technologie izolací z aplikačního hlediska. (Obsahují pouze základní pokyny, které nutno respektovat pro dodržení a splnění záručních podmínek ze strany výrobce.)

Zdroj informací: www.dehtochema.cz



Design © 2005-2008 inWebio